 |
| Foto: Andrea Svobodová |
Yubeng je jméno tibetské vesnice, ležící v čínské provincii Jün-nan, na úpatí pohoří Maily Snow Mountains. Vesnice je izolovaná od okolního světa a život v ní plyne vlastním tempem, odolávajíc tlaku modernizace. Dostat se tam je možné pouze po svých nebo na mule. Tento kříženec samce osla se samicí koně, je využíván hlavně pro převoz nákladu všeho druhu.
 |
| Foto: Viktor Svoboda |
Díky obtížné dostupnosti tohoto "ráje na zemi", jak Yubeng někteří rádi označují, se cestou nemusíte vyhýbat davům čínských turistů, jako v jiných místech (i když pár jich tu taky bylo), ale hlavně zvířatům. Kromě mul jsme potkali ještě třeba jaky.
 |
| Foto:Andrea Svobodová |
 |
| Foto:Andrea Svobodová |
Koncem listopadu nebývá v horách zrovna teplo. Nás cestou zastihl první sezónní sníh. Po lidech samozřejmě ani stopy. Člověka bys do tý činy nevyhnal. Všude jen samá domácí zvířata - čínská prasata, koně, ovce, kozy, kachny, slepice a samozřejmě muly.
 |
| Foto: Vikor Svoboda |
Lidé zde žijí tradičním způsobem života a jejich hlavním zdrojem obživy jsou dobytek a kukuřice. Není tu žádná nemocnice a lidé své neduhy řeší
obcházením posvátného vodopádu a do nemocnice v Deqinu jezdí pouze se závažnými problémy. V místě až donedávna fungovala
škola, jediný učitel ale odešel do důchodu a děti se dnes
vzdělávají na internátě v Deqinu. Stále více se zde také
začíná rozmáhat turismus, včetně jeho nešvarů (znečištění plasty, rostoucí spotřeba vody a elektřiny, konkurenční "boj o klienta" mezi sousedy, devalvace práce atd.) a je otázka, jakým směrem se bude osud vesnice
odvíjet v budoucnosti.
 |
| Foto: Andrea Svobodová |
Yubeng je rozdělen na dvě části - Dolní a Horní Yubeng. My se ubytovali v tom Horním, v hostelu, kde skvěle vařili. Byla tam hrozná zima, teplota v noci klesla na 2° C. Na pokojích jsme si sice museli vystačit s vyhřívanou dekou, v jídelně se nám ale postupným taktickým vytlačováním personálu, podařilo obsadit strategicky nejlepší místo u kamen. Velké plastové lahve nad námi obsahují vynikající místní pálenku a sladké víno. Na fotce je s námi náš kamarád a dočasný spolucestovatel Alex z Francie.
 |
| Foto: čínský turista, se kterým jsme hodiny konverzovali přes mobilní aplikaci. |
Bohužel to vyšlo tak, že jsme v Yubengu mohli strávit pouze jednu noc. Bylo nám to dost líto, ale i tak to rozhodně stálo za to. Bylo to nepochybně to nejkrásnější místo, které jsme v Číně navštívili. Druhý den, jsme se ještě před návratem do Ninongu, vydali na šestihodinový výlet k jezeru. Počasí nám přálo, bylo krásně slunečno a země se zahalila v bílou peřinku.
 |
| Foto: Andrea Svobodová |
 |
| Foto: Andrea Svobodová |
Pohoří Maily Snow Mountain je tibetskými budhisty považované za posvátné místo. Každoročně se proto do těchto míst vydává stovky věřících, včetně mnichů. Mnozí z nich přitom obcházejí celé pohoří, což trvá přibližně 10 dní. Cesta je posázena modlitebními praporky, které po větru posílají modlitbu ostatním bytostem. Modrá barva zde představuje nebe (všeobjímající sílu), bílá vzduch, červená oheň, žlutá Zemi a zelená vodu.
 |
| Foto: Viktor Svoboda |
 |
| Foto: Andrea Svobodová |
 |
| Foto: Viktor Svoboda |
Čeká nás dlouhá cesta dolů, a tak se naposledy kocháme nádhernými výhledy. Tohle místo nás hluboce oslovilo a cítíme velkou vděčnost za to, že jsme ho společně mohli navštívit. A protože jsme se ocitli uprostřed posvátna, tak mě nenapadá nic vhodnějšího, než zakončit toto povídání moudrým poselstvím, vyřčeným dalajlámou.
"Existují jen dva dny v roce, kdy nemůžeme udělat vůbec nic. Jedním je včerejšek a druhým je zítřek. Proto je dnešek tím správným dnem, kdy má člověk milovat, konat a žít."
 |
| Foto: Andrea Svobodová |
